Ne vždy jde všechno hned. Rozhovor s Janem Slívou

Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter

Jak ses dostal k plavání?

K plavání mě přivedli rodiče, nejdříve jsem se učil plavat jako malý v Nekky a od druhé třídy jsem začal plavat v plavecké přípravce. Od čtvrté třídy jsem nastoupil na 1. ZŠ Emila Zátopka ve Zlíně, a tak začala má plavecká kariéra.

Bavilo tě plavání odmalička?

Odmala jsem hrával také fotbal, nicméně s míčem jsem si úplně nerozuměl a neměl jsem rád ten pocit, že to kazím ostatním. Ve vodě jsem se mohl soustředit sám na sebe, a to mě na tom bavilo.

Bral jsi ho vážně?

Rodiče mě v mládí naučili, že je důležité dělat věci pořádně a být slušný. To jsem dodržoval i na tréninku, kdy jsem na všechny hodiny chodil, býval jsem na bazéně vždy na čas, nicméně to jsem si myslel, že stačí. V tréninku už to nebylo úplně ideální. Mí spolužáci byli rychlejší, vyspělejší a já měl pocit, že mi patří jedna ze zadních pozic při jakémkoli tréninkovém motivu. To odpovídalo i mé snaze, kdy jsem se na trénink příliš nesoustředil a mé priority byly spíš, co si zahraji na počítači, až se z tréninku vrátím domů.

Takže bys neřekl, že jsi byl jako dítě dobrý plavec?

To záleží na definici dobrého plavce. Jestli je dobrý plavec ten, co plave pravidelně na mistrovstvích republiky, tak to jsem skutečně nebyl. Jestli je dobrý plavec ten, co umí plavat všechny plavecké způsoby, tak to jsem naopak byl. Každopádně pro mě platila spíše ta první varianta, jelikož kolem mě uměli plavat všichni a jen ti dobří se dostávali na mistrovské soutěže.

Kdy přišla změna a co za ní stálo?

Změna přišla s nástupem na sportovní gymnázium. Na gympl jsem se dostal s odřenýma ušima na odvolání, hodně lidí se ptalo, proč jdu vůbec na sportovní gymnázium, co tam budu dělat. Já jsem si chvíli říkal totéž, nicméně rodiče mě v tomto směru stále podporovali, a tak jsem si řekl, že to aspoň rok zkusím. Řekl jsem si, že po tolika letech tréninku to přece jen tak nezahodím a zkusím do toho jít naplno a uvidím co se stane. Nastoupil jsem do tréninkové skupiny paní Mackové, kde jsem začal systematičtěji pracovat a práce začala přinášet ovoce. Trénink mě začal víc a víc bavit, byl jsem obklopený lidmi, které to bavilo taky, a to vás strašně pohání dopředu. Postupně jsem na sobě víc a víc pracoval, po malých krůčcích jsem se přibližoval ke svým cílům, které jsem si od té doby posunul z účasti na mistrovství republiky na účast na mistrovství Evropy.

Když ses zlepšil, musel jsi tvé soupeře hodně překvapit. Přece jen z kluka, který se nedostával na mistráky byl najednou kluk, s kterým mají problémy nejlepší čeští plavci. Jak jsi to vnímal ty a jak si myslíš, že to vnímali oni?

Byla to pro mě velká změna, dlouho jsem si připadal, že mezi ně nepatřím. Přeci jen se ti dobří mezi sebou dobře znali, já jsem je znal taky, protože jsem k nim vzhlížel, ale oni neznali mě. Nemám jim to za zlé, přece jen pořád míříte výš, což platilo i pro ně, neměli důvod se dívat za sebe na horší pozice. Vnímat vás začnou až je začnete ohrožovat. Nevím, jak to pociťovali oni, pro mě to však bylo skvělé soupeřit nebo porážet lidi, ke kterým jsem jako dítě vzhlížel.

Na konci střední školy už jsi byl skvělý plavec, a přestože bys byl výsledkový tahoun skoro každého českého klubu, zůstal jsi při přechodu na VŠ do Olomouce členem Zlínského plaveckého klubu. Jak to? Jak jsi trénoval?

Přesun na vysokou školu byl náročný, každopádně jsem byl se svými výsledky spokojený a neměl jsem důvod měnit. I přes nevyhovující podmínky, kdy jsme spolu s Gabčou Chudárkovou první rok trénovali mezi Olomouckou veřejností, jsme zaplavali dobré výsledky. Naštěstí jsme se díky trénování dětí dostali na aplikační centrum Baluo vedle naší univerzity, kde jsme získali možnost trénovat v pár lidech na dráze. Tam jsem začal vést náš tréninkový proces, jelikož trénovat někoho na dálku je velmi obtížné a díky znalostem ze studia jsem si věřil, že zvládnu naplánovat tréninkový proces sám.

Co studuješ?

V bakalářském studiu jsem dokončil dvouobor Učitelství tělesné výchovy a anglického jazyka pro 2. stupeň základní školy. Aktuálně studuji magisterský obor Trenérství a management sportu.

A co chceš dělat, až dostuduješ?

Rád bych se až dále věnoval trénování plavců v našem klubu, rozvíjel své znalosti a snažil se být celkově lepším člověkem.

Kromě toho, že trénuješ sebe a Gabču, vedeš i sportovní třídy. Jak by ses popsal jako trenér?

Při trénování se snažím mít věci podložené buď vědeckými studiemi nebo výsledky v praxi. Do toho je mou snahou, aby plavce trénink bavil a vyvolal v nich zájem o náš sport a aby neustále hledali nové způsoby, jak dělat věci lépe, protože jen díky tomu se může člověk posouvat dopředu, a to ve všech sférách života. Nemám ještě mnoho trenérských zkušeností, nicméně se rád vzdělávám a jako plavec jsem zkušeností z našeho sportu nasbíral mnoho a moc rád je předávám dál.

Jak trénuješ během karantény?

Věnuji se teď tomu, na co během běžného režimu není příliš čas. Konkrétně se snažím hlavně zesílit, tudíž každý den cvičím a snažím se připravit tak, abych se mohl vrátit do plného tréninkového procesu, až se naskytne příležitost.

Na Instagramu jsi vzbudil velký zájem a přišla spousta otázek. Jedna z nich zněla: „Jaká je tvoje nejvíc a nejmíň oblíbená disciplína a styl a proč jsou to právě prsa?)“. Co na tuto otázku říkáš?

Moje nejoblíbenější disciplína je 50 motýlek. Zbožňuji plavat naplno, ale zároveň si hlídat všechny ty maličkosti, které dělají u nejkratší plavecké disciplíny ve finále ten zásadní rozdíl. No a každý, kdo mě zná, ví, že prsa jsou moje Achillova pata. Jako plavec jsem (zatím) nepřišel na to, jak je plavat. Je to způsob, ve kterém člověk nemůže být rychlý bez správné techniky. Naopak učit plavat prsa mě neskutečně baví, možná proto, že mně samotnému to úplně nešlo.

Jaký je doteď tvůj největší úspěch a neúspěch?

Jako můj největší úspěch bych dal 2. místo na mistrovství republiky na 50 motýlek na krátkém bazénu a dva mistrovské tituly ve štafetách se svými skvělými kamarády na 4x50m polohově v roce 2018 a 4x50m volným způsobem v roce 2019. Těch neúspěchů bylo víc, ale bez neúspěchů bych neměl takovou motivaci se dál zlepšovat a dostat se na tu úroveň, kde jsem teď. Proto jsem rád i za své neúspěchy.

Jaký sport máš kromě plavání rád?

Kromě plavání se na ostatní sporty spíš rád dívám (smích). Sám mám nejraději posilování, basketbal nebo běh na lyžích. V televizi se dívám na mnoho sportů, to by byl příliš dlouhý seznam.

Několik otázek mířilo na tvoji hráčskou kariéru. Máš nějakou oblíbenou PC hru a jaký k nim máš vůbec vztah?

Jak jsem zmiňoval už na začátku, jako dítě jsem se těšil, až doma budu hrát, byla to velká náplň mého času a chvíli jsem se snažil i prosadit v různých turnajích, nicméně jsem si uvědomil, že nejde kombinovat hraní několika hodin denně a výkonnostní sport, pokud to chce člověk dělat pořádně. Aktuálně si rád zahraji s kamarády pro zábavu a odreagování.

Buď v obraze

Související příspěvky

Přípravka od 6. září!

Vážení rodiče, plavecká přípravka v na další školní rok začne od 6. září. Přihlašovat se nově můžete i on-line přes naše webové stránky. Více informací

Přípravka bez doplatku

Vážení rodiče a přátelé plavání, úvodem Vám všem jménem celého Zlínského plaveckého klubu přejeme poklidné dokončení školního roku a pohodové prázdniny. Po nich nás čeká

Přípravka až od září!

Vážení rodiče, Vzhledem k aktuálním epidemiologickým opatřením NENÍ nyní možné obnovit výuku na plavecké přípravce. Velmi nás to mrzí. Doufáme však, že se uvidíme buď

Vážení rodiče,

máme za sebou první týden plavecké přípravky, kdy jsme Vám předali kartičky ke vstupu na bazén
a ve vodě proběhlo rozřazování dětí na dráhy podle úrovně jejich plaveckých dovedností. U pokladen 50m bazénu Vám budeme k dispozici také příští týden vždy 15 minut před zahájením plavecké výuky.

Vzhledem ke skutečnosti, že od příštího týdne již nebude probíhat pravidelné testování dětí ve školách, budeme jedenkrát týdně vybírat čestné prohlášení, které naleznete v příloze.

Prosíme, aby toto čestné prohlášení odevzdávali všechny děti bez ohledu na věk, protože součástí formuláře je i prohlášení o neexistenci příznaků (kašel, …). Na děti do 6 let se nevztahují podmínky
pro vstup na bazén – očkování, testování, prodělaná nemoc.

V praxi to bude probíhat tak, že u pokladen bude stát cvičitel/ka Zlínského plaveckého klubu, kteří budou čestné prohlášení vybírat. Teprve poté bude možné si vyzvednout čip ke vstupu na bazén. V případě, že zapomenete čestné prohlášení doma, bude možné ho vyplnit na místě. Testy ani jiné certifikáty kontrolovat nebudeme.